Bronzová medaile a boj o olympijské hry. Ragbistky si plní dětské sny

Poslední vteřiny zápasu se odehrávaly v tichu, ale pak vypukla euforie. České ragbistky mohou dál snít o účasti na olympijských hrách v Paříži 2024. V boji o bronz na Evropských hrách totiž porazily Belgii 24:17 a vedle medailí vybojovaly také postup do olympijského kvalifikačního turnaje, který odstartuje 23. června 2024. „Je to úplně něco nečekaného. Ale je to krásný pocit a my jedeme dál,“ řekla Julie Doležilová. Trenér Vít Chalupa dodal: „Chtěli jsme jít postupnými kroky, ale ty schody jsou asi veliké a my postupujeme rychle. Řekl jsem hráčkám před zápasem, že už teď jsou hvězdy a záleží na nich, jestli budou ještě větší.“

Před dvaceti lety se české ragbistky poprvé zúčastnily mistrovství Evropy. Díky různým rodinným vztahům tehdy vznikl první reprezentační ženský tým. „Byla to hodně rodinná záležitost,“ vzpomíná manažerka ženského ragby Hana Schlangerová, která tehdy chodívala hrát bezkontaktní ragby se svým bratrem. „Ale docela rychle se to rozjelo. Začaly se nabalovat další hráčky. I díky některým projektům. Teď začínáme těžit z deseti let práce s mladými hráčkami, které prošly reprezentačními týmy do šestnácti a osmnácti let.“

S medailí do práce

Současný reprezentační výběr tvoří ragbistky ve věku od 18 do 33 let – zhruba půl na půl studentky a zaměstnané ženy – mezi nimi například radiologická asistentka nebo fyzioterapeutka. „Ve středu ráno zase nastupuji do práce a bude ze mě fyzioterapeutka,“ řešila Kristýna Plevová – stejně jako další členové týmu, zda se i s medailí stihne vrátit včas domů. „Teď ale budu na chvíli holka s bronzovou medailí na krku. Je to něco dokonalého. Je to náš sen. Sen malých holčiček, které teď trénují a jednou můžou být tam, kde jsme teď my. Chtěla bych poděkovat českým ragbistům, kteří nám fandí a myslí to od srdíčka vážně. I Českému olympijskému týmu a našim sportovcům, kteří nám tady moc fandili.“

Kapitánkou je zkušená Jana Urbanová, zjevením na hřišti pak Julie Doležilová. Většina hráček působí v pražských klubech. V Praze také jednou týdně trénuje i reprezentace. „Mimo herní sezonu i častěji. O víkendech máme soustředění. Volný víkend mají hráčky zhruba jednou za dvě měsíce. Chápeme, že je to pro ně darda. Ale snažíme se, aby to byli sportovci – i se zaměstnáním,“ líčí Schlangerová. Na každý turnaj si ragbistky vybírají čtyři až pět dní dovolené, kterou během sezony vyčerpají. „Co je na ragby baví? Všechny určitě výzvy, které přináší. A také, že je to týmový sport, kde si mohou zahrát proti super týmům s dalšími skvělými hráčkami,“ míní někdejší dlouholetá reprezentantka.

Trenér na plný úvazek i prevence zranění

Ačkoli reprezentace směřovala spíš k olympijským vyhlídkám na rok 2028, už loni byla sedmá na mistrovství Evropy. Velká Británie či Francie jsou ještě stále odskočené, ale postupně si tým připisuje výhry nad soupeři dříve neporazitelnými. „Největší vítězství pro nás bylo nad Irskem. Dvakrát jsme porazily Španělsko, remizovaly jsme s JAR.“ Na Evropských hrách to v semifinále nevyšlo, ale Češky už předtím zdolaly i evropské šampionky z Polska. A teď znovu i Belgii. „Zatím jsme poslední, kdo přišli do téhle skupiny týmů. Ale zápasy s nimi už jsou hratelné,“ dodává Schlangerová.

K posunu pomohla i nedávná státní finanční podpora pro ženské reprezentační týmy směřovaná právě k olympijskému roku 2028. K dlouhodobé práci ragbyové unie přidala například možnost zaplatit reprezentačního trenéra na plný úvazek nebo zajistit lepší medicínské zázemí pro hráčky v atletickém a fyzicky náročném sportu. „A to nejen pro seniorskou reprezentaci, ale i pro mladé hráčky, které dorůstají. Hodně jsme začali pracovat na prevenci, aby se i do klubů dostávalo, že je nezbytná silová příprava, rozcvičení,“ dodává Schlangerová.

Sport zakladatele novodobých olympijských her

Díky tomu všemu mají české ragbistky naději, že se probojují mezi 12 týmů, které budou příští rok hrát zápasy před 80 000 diváků na Stade de France. Ragby v klasické podobě patřilo do programu olympijských her v letech 1900, 1908, 1920 a naposledy v Paříži 1924. V roce 2016 se v Riu de Janeiro vrátilo v rychlé a velmi atraktivní sedmičkové podobě, kdy sedmičlenné týmy hrají proti sobě dvakrát sedm minut. A teď znovu zavítá do města, kde se narodil zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin –hráč, rozhodčí a velký propagátor ragby.

Budou u toho i Češky?