Co je výjimečné, je nezapomenutelné. Žijeme, abychom měli na co vzpomínat, říkají olympionici

Právě běh na oslavu Olympijského dne byl jedním z jeho prvních závodů. Curler Tomáš Paul navíc vnímá běhání jako jednu z možností, jak překonávat sám sebe. Také Jeho parťačka na ledě i v životě Zuzka už dokázala uběhnout pořádnou porci kilometrů. „Jsem zvědavá, jak mě vtáhne soutěžní atmosféra T-Mobile olympijského běhu,“ říká. Čeští curleři, kteří na olympijských hrách v Pekingu vybojovali šesté místo, si vybrali Zlatý závod v pražské oboře Hvězda.

Curling a běh, jak to jde k sobě? Běháte v rámci tréninku?

Tomáš: Běh byl pro mě dlouhodobě nejlepší prostředek k získání vytrvalosti, která je v curlingu stěžejní vzhledem k počtu zápasů během jednoho turnaje, ale i v rámci jednoho dne. Bohužel poslední rok jsem ho vzhledem ke zdravotním problémům musel vynechat. Těším se proto, že se k němu právě na T-Mobile olympijském běhu vrátím.
Zuzana: Běh pomáhá ke zlepšení vytrvalosti a je pravidelnou součástí letní přípravy curlerů.

Jaký máte vy osobně k běhání vztah?

Tomáš: Já jsem poměrně dost soutěživý, a právě běh byl pro mě dlouhou dobu možnost, jak soutěžit sám se sebou a překonávat se. Začal jsem rekreačně běhat v roce 2006, kdy jsme se v lednu s kamarádem vsadili, že uběhneme Pražský mezinárodní maraton. Mimochodem je to stejný kamarád, který mě dva roky předtím přivedl ke curlingu. Oba jsme ho uběhli, i když já jsem tedy dost trpěl. Klasicky jsem si neodpustil několik začátečnických chyb. (smích)
Zuzana: Během si čistím hlavu, nebo se těším, že si během něj popovídám s kamarádkou. Běh mám jen jako doplňkovou aktivitu. Nikdy jsem v něm neměla soutěžní ambice, a proto jsem zvědavá, jak mě vtáhne soutěžní atmosféra T-Mobile olympijského běhu.

Výjimečnost, unikátnost, zážitek. To, co každý prožívá po svém, motivuje ho, posiluje ho.

Jakou nejdelší vzdálenost jste uběhli?

Tomáš: Nejdelší vzdálenost pro mě byla právě maratonská. V roce 2011 se mi ho povedlo uběhnout v pražské Stromovce za tři a půl hodiny. Tím jsem pověsil svou maratonskou kariéru na hřebík, protože maratonské běhy jsou přeci na curlingovou přípravu jen moc dlouhé. Je potřeba se zaměřit i na dynamiku a sílu v horní části těla.
Zuzana: bylo to 19 kilometrů během přípravy na půlmaraton. Na ten ovšem nikdy nedošlo, ale bylo by načase.

Raději běžíte o samotě nebo ve skupině?

Tomáš: Já jsem výhradně běžec samotář, rád se totiž při běhu kochám okolím.
Zuzana: Určitě si ráda funím sama pro sebe. Jedinou výjimku má kamarádka, se kterou chodíme běhat jako na pokec.

A třeba s hudbou ve sluchátkách nebo bez?

Tomáš: V mých začátcích to bylo určitě bez hudby, ale poté, co mi Zuzka sehnala sluchátka, která mi nepadají z uší, tak si už delší běhy bez sluchátek neumím přestavit. (úsměv)
Zuzana: Nutně potřebuji sluchátka, co přehluší okolí. Když náhodou vyběhnu bez nich, mám pocit, že se rychleji unavím a nedokážu se namotivovat.

Výjimečnost je tématem letošního ročníku. Co pro vás tato olympijská hodnota znamená?

Tomáš: Pro mě je možnost být ambasadorem pražského běhu velmi výjimečná, protože právě Běh olympijského dne v roce 2006 byl jeden z mých prvních závodů. Běh sám o sobě beru jako velmi přátelský sport a já se vždy, když vyběhnu, těším, až budu moct pozdravit běžce, který běží naproti. Výjimečná je právě ta atmosféra, kdy každý, kdo překoná sám sebe a dostane se do cíle, je vítěz. A to bez ohledu na čas.
Zuzana: Výjimečnost, unikátnost, zážitek. To, co každý prožívá po svém, motivuje ho, posiluje ho. Co je výjimečné je nezapomenutelné, a proto přeci žijeme! Abychom měli na co vzpomínat.