Gesta, která obletěla svět! Podívejte se na nejsilnější příběhy fair play pařížské olympiády

Fair play je základním pilířem olympijské myšlenky. A nejedná se jen o jeho klasické projevy, jako když někdo změní ve svůj neprospěch nesprávné rozhodnutí rozhodčích. Fair play vyjadřuje slušnost, úctu k soupeři, pochopení, empatii, respekt, a hlavně lásku ke sportu jako takovému. Zkrátka má mnoho podob. A kde jinde bychom měli být svědky příkladů takového chování, než na samotných olympijských hrách. Níže přinášíme některé dechberoucí příběhy fair play z letošních her v Paříži.

DAIKI HAŠIMOTO

Daiki je gymnastickou superstar. Vyhrál dvě zlaté medaile už na domácích hrách v Tokiu. Ale v soutěži družstev se Japonci museli právě i kvůli jeho zaváhání sklonit před konkurenty z Číny a brali pouze stříbro. O čtyři roky později v Paříži se souboj dvou velmocí opakoval. Soutěž družstev vrcholila. Cvičit měl jít Číňan Čang Po-cheng. Největší soupeř Hašimota i z individuálních závodů.

A japonští diváci na tribunách začali burácet a křičet, aby ztížili Číňanovi koncentraci na výkon. V té chvíli se Daiki Hašimoto zvedl a důrazně s prstem před ústy diváky utišil. Chtěl svému sokovi dopřát ty nejlepší podmínky pro čestný souboj. Veliké gesto, které obletělo svět.

FRED SIRIEIX

Fred je francouzským televizním reportérem a také otcem britské skokanky do vody Andrei Spendolini-Sirieixové. Ta získala v Paříži bronz v synchronizovaných skocích z desetimetrového prkna. Individuální závod se jí však nepovedl a skončila na 6. místě. Po svém výkonu pak mladá teenagerka u bazénu propukla v pláč.

Byl u ní však její otec, který měl pro Britku krásná slova útěchy. „Někdy vyhraješ a někdy prohraješ. V minulém závodě jsi byla úžasná. Dnes jsi udělala, co jsi mohla a mělo to zkrátka takto dopadnout“. Nakonec svou dceru láskyplně objal. Celou scénku zachytily televizní kamery a diváci tak mohli být svědky jednoho z nejemotivnějších momentů her.

ELIUD KIPCHOGE

Keňan je neotřesitelnou legendou atletiky. Je dvojnásobným olympijským vítězem z Ria a Tokia a v Paříži měl ve 40 letech při maratonu zakončit svou úžasnou kariéru pod pěti kruhy. Jeho tělo ale bohužel nedovolilo, aby se hvězda světového sportu dostala až do cíle. Kvůli bolestí kyčlí a zad musel ze závodu odstoupit na 30. kilometru. A publikum se s ním chtělo rozloučit. Přímo u trati. Eliud ale z úcty k ostatním závodníkům počkal, až proběhne poslední účastník a až následně šel za svými fanoušky. Dal jim ponožky, dres i tretry a do cíle následně dojel autem doslova nahý. Krásné zakončení olympijské kariéry velkého muže.

KINZANG LHAMOVÁ

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A když už se účastníte, je i důležité závod dokončit. Kinzang Lhamová byla jedinou reprezentantkou Bhútánu na hrách. Také nesla na zahajovacím ceremoniálu národní vlajku. A následně se postavila na start velice náročné tratě pařížského maratonu. Začala běhat teprve v roce 2020 a tak nemohla stačit tempu těch nejlepších a na konci ztrácela dlouhé minuty. Byla evidentně vyčerpaná a chtěla vzdát.

Diváci podél trati ji ale svým fanděním a povzbuzováním doslova dotáhli do cíle. Její souboj s vlastním tělem dokonce vysílala dál v přímém přenosu stanice Eurosport. Kinzang nakonec do cíle doběhla. Hodinu a půl po vítězné Hassanové. A vděčí za to úžasnému gestu diváků.

NIKOLA JOKIČ

Srb je jedním z nejlepších basketbalistů planety a byl jednou z nejzářivějších hvězd pařížské olympiády. Vyhrál titul v NBA a třikrát byl zvolen nejužitečnějším hráčem soutěže. A na olympiádě toužil dotáhnout srbskou reprezentaci k medaili. Nakonec se mu to povedlo a jeho tým získal bronz.

Zatímco všichni jeho spoluhráči po ukončení zápasu o třetí místo křepčili radostně po palubovce a slavili, Nikola nejdříve šel za soupeřem z Německa a potřásl si rukou s každým protihráčem a se všemi členy německého realizačního týmu. Až následně šel tancovat se svými „bronzovými“ kamarády. Veliký projev respektu i od takové superstar.

KOREJŠTÍ STOLNÍ TENISTÉ

Olympiáda by měla být mírovým majákem, který má pomáhat zahlazovat konflikty mezi národy. A skvělým příkladem byli letos v Paříži jihokorejští a severokorejští stolní tenisté. Jejich země mají mezi sebou veliké napětí a jsou ve vojenské pohotovosti.

Přesto jejich zástupci na poli sportovním vůči sobě projevili přátelského ducha s prvky sounáležitosti. Na stupních vítězů se mezi sebou bavili, smáli se na sebe a na konci si udělali i společné selfie. Spontánní gesto, ale velkého významu. Sport sbližuje.