Hvězda Stardance Mazůch: Tanec je záhul, ale posouvá hranice pohybu
Stříbro ze Světových her má stále v živé paměti. „Byl to obrovský zážitek a taky odrazový můstek,“ říká tanečník Jakub Mazůch, který v loňské řadě StarDance dovedl ke stříbru snowboardcrossařku Evu Adamczykovou a nyní tančí s kuchařkou Chili Ta. „Když zjistíte, že obstojíte na světové úrovni, rozhodně vás to zahřeje a nakopne dál,“ říká.
Nikdy netoužil po jiném sportu, i přestože tanec na nějaký čas opustil. „V ten moment jsem ale zjistil, že mi tancování chybí a že ho chci dělat kvůli sobě, ať už se mi daří nebo ne. Baví mě ta cesta. Vím, že nejsem dokonalý, ale chci se zlepšovat. A tohle, když člověk najde, má vyhráno. Na Světových hrách v Kolumbii v roce 2013 už jsem na té cestě byl.“
Svou pílí se vypracoval. Měl své taneční studio i pořad v televizi. Nyní je hvězdou StarDance. „Je to obrovský fenomén. Všechny osobnosti, které tu tančí, zjistí hned po prvním živáku, že tohle je ta největší šupa,“ usmívá se Mazůch a Rostislav Filgas, prezident Českého svazu tanečního sportu dodává: „Tanec jako takový je v současné době díky Stardance populární. Dnes už se nestává, že by někdo nevěděl, co je taneční sport.“
Stardance je obrovský fenomén. Všechny osobnosti, které tu tančí, zjistí hned po prvním živáku, že tohle je ta největší šupa.
Taneční kurzy pro dospělé praskají ve švech. Na samotný taneční sport ale StarDance takový vliv nemá. „Na výkonnostní a vrcholové úrovni je velmi náročný. Je změřeno, že quickstep v délce 1:45 minuty je stejně náročný jako běh na 400 metrů, co se výdeje energie a náročnosti týká,“ vysvětluje Filgas.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
I sportovci ve StarDance po minutě a půl jivu nemohli popadnout dech. „Protože těch pohybů, které člověk musí zvládnout ladně a v koordinaci, a ještě s úsměvem na tváři, je hodně. Nemůže tam kolem sebe plivat, ale musí mít nějaký výraz. Je to záhul,“ prozrazuje Mazůch.
Tanečníci ve standardních a latinskoamerických tancích trénují až šestkrát týdně, k tomu mají o víkendech své soutěže. Pro Mazůcha je však tanec mnohem víc než dřina. „Znamená pro mě spojení kultury těla a umění, neustálé posouvání hranic. Fascinuje mě, jak tělo funguje, že se dá zvětšit pohybový rozsah, zdatnost, kvalita pohybu, což projeví tím, že lépe vyjádřím umění, hudbu či procítění s taneční partnerkou.“
Je změřeno, že quickstep v délce 1:45 minuty je stejně náročný jako běh na 400 metrů, co se výdeje energie a náročnosti týká.
K tanci přicházejí děti už v ranném věku. „Dětské kategorie nám začínají od šesti let. Z deseti dětí ale přijde devět holčiček a jeden kluk. I proto vznikla kategorie „sólo“. Je velmi populární po celém světě, my jsme letos uspořádali první mistrovství republiky,“ líčí Filgas.
Český svaz tanečního sportu, který sdružuje hlavně soutěžní tanečníky, má nyní 4.600 členů v 131 tanečních klubech. Soutěž se ve 12 věkových kategorií: Děti I, Děti II., Junioři I, Junioři II, Mládež, Under 21, Dospělý, Profesionálové, Senioři I, Senioři II, Senioři III, Senioři IV. „Tančí se od šesti až skoro do 80 let,“ vypočítává Filgas. „Pod naši mateřskou mezinárodní organizaci WDSF (World Dance Sport Federation) patří i breakdance, který byl letos jako řádný sport na olympijských hrách v Paříži.“
Jaké jsou taneční kluby ve vašem okolí najdete na stránkách Českého svazu tanečního sportu ZDE.