Konference MOSTY: Elitní trenéři diskutovali o tlaku na výsledek u dětí či finském hokejovém systému

Proč funguje propracovaný systém výchovy mladých hokejistů, který ve Finsku nastartovali v roce 1998? To na šestnácté Mezinárodní trenérské konference MOSTY, kterou v rámci Českého olympijského výboru pořádá Česká trenérská akademie, prozradil Jari Ruottinen. Někdejší hráč se v současnosti aktivně podílí na rozvoji mládeže ve Finsku. Na MOSTECH debatovala celá řada dalších odborníků.

„První generace klubových trenérů na plný úvazek se zrodila v roce 1998. O pět let později jsme začali tuto síť rozšiřovat. Taky jsme měli sedm lidí, kteří v terénu trénovali trenéry,“ líčil Ruottinen. „Poučili jsme se hlavně z belgického fotbalu a jejich systém přenesli do našeho hokeje. Postupně přibyli trenéři pro regiony, hlavní kouč pro U16 na plný úvazek či skills trenéři pro jednotlivé dovednosti.“

Větší kluby navíc zastřešují ty menší a vzájemně si pomáhají. „Cílem je, aby v těch menších klubech zůstávali hráči co nejdéle. Postupně se posouvají do modelového klubu, ale to je zhruba kolem šestnácti let, a tím pádem jsou ve svých menších týmech častěji na ledě. Neprobíhá žádné přetahování hráčů v nízkém věku a trenéři komunikují na všech úrovních.“

Trenér španělských mistrů světa

Aito Garcia Reneses, trenér basketbalových mistrů světa ze Španělska, byl hostem panelu, který moderoval Jiří Welsch, bývalý hráč NBA. Společně diskutovali na téma „Mladí hráči v elitních klubech“. Právě Reneses se takových výzev nikdy nebál, dokonce i na olympijských hrách postavil do úvodní pětky finálového duelu sedmnáctiletého hráče.

Tahle konference je významná tím, že jde napříč sporty a také tím, že tolik světových odborníků na jedno místo žádná jiná konference nedostane.

„Je třeba být o tom přesvědčený, ke všem se chovám stejně,“ vysvětlil španělský kouč. „Tehdy tam ale byly i jiné okolnosti, někteří klíčoví hráči byli zranění. Podle mě by mladí basketbalisté měli hrát co nejvíce.“

Model trenérského myšlení

Trenérské myšlení bylo téma pro Davida Kunsta., trenéra fedcupového týmu, se kterým pětkrát slavil vítězství. Debatoval s Martinem Macháčkem (sportovním psychologem mládeže) a Ondřejem Jurou (šéftrenérem žáků) z SK Slavia Praha. „Už v kategorii minitenis, což je kolem šesti let, se hrají zápasy a na výsledek se hodně dbá. Mně to přijde v tomhle věku špatné. Vedeme debatu, jestli to nezrušit,“ řekl Kunst.

Martin Macháček klade důraz na fakt, že i samotný hráč se může podílet na principech tréninku. „Prvky tohoto přístupu ve smyslu – je to můj trénink, já se tam jdu zlepšovat – můžou vnímat už sedmi, osmileté děti,“ ujistil. Ondřej Jura se snaží držet kvalitu. „A pak dobrý výsledek přijde, i když netlačíte na výsledek,“ řekl. „Trenér musí být silná osobnost, aby odolal například tlaku rodičů a dal jasně najevo, že výsledek je podružný.“

Vyzpovídal je Zdeněk Haník, místopředseda ČOV a předseda České trenérské akademie. „Tahle konference je významná tím, že jde napříč sporty, a také tím, že tolik světových odborníků na jedno místo žádná jiná konference nedostane,“ poznamenal. „Vyprodáme ji vždy v řádu hodin.“

Zakladatel tenisové akademie v Nizozemsku a kouč mnoha olympijských vítězů Jan van Zwieten pak prozradil, jak se stát z trenéra koučem.

Sportovní osobnosti

Mezi posluchači bylo kromě trenérů mnoho českých sportovních osobností, například trojnásobný olympijský medailista Ondřej Synek, který se po ukončení veslařské kariéry vrhl na trenérskou dráhu. Nechyběli ani Karel Poborský, dvojnásobný medailista z mistrovství Evropy ve fotbale, hokejový útočník Jan Čaloun, olympijský vítěz z Nagana, nebo další hokejista Tomáš Plekanec, trojnásobný medailista z mistrovství světa. „Člověk tu získá přehled o jiných sportech. Trénování mám v hlavě, ale zatím ještě hraju,“ líčil. „Z toho, co tak vidím, je určitě dobré začít od spodu, ale je to samozřejmě individuální. Jsou trenéři, kteří šli rychle nahoru a funguje jim to.“