Od kluků se florbalistka Šefraná učí důrazu a s děvčaty se inspiruje

Běžně závodí za holky i kluky. Kristýna Šefraná na Olympiádě dětí a mládeže reprezentuje silný Jihomoravský kraj. Zkušenosti z chlapecké kategorie oceňuje: „Dali mi rychlost a sebevědomí do soubojů. Mám obrovskou výhodu, že jsem na tvrdé souboje zvyklá.“

Nedávno byla zraněná a nyní už střílela góly v prostějovské hale. „Jsem ráda, že jsem se z toho dostala. Se sebou i výkony týmu jsem spokojená. Když chceme, dokážeme se posunout dál a jít si za svými cíli,“ hodnotí Šefraná. Na Olympiádě dětí a mládeže se jí líbí. Kvůli věku je to ale její první a zároveň poslední ročník. „S holkami si to tu naplno užíváme. Atmosféra je skvělá, diváci včetně rodičů nás podporují,“ usmívá se. Přínos ODM pro mladé sportovce vidí zejména v poznání nejsilnějších výběrů jednotlivých krajů, vysokém sebevědomí díky nominaci, dalším rozvoji a navazování nových přátelství.

Šefraná sbírá florbalové zkušenosti v chlapeckém FBC Dragons a dívčím Bulldogs Brno. Jaký rozdíl vidí mezi herním stylem holek a kluků? „Klučičí florbal je rychlejší a kontaktnější. Kluci víc přemýšlí, jsou důraznější a neběhají za balonkem tak zbrkle jako holky,“ popisuje. Všelijaké poznatky si se spoluhráčkami vyměňuje. „V týmu máme moc šikovné holky a vzájemně se inspirujeme. Každá hráčka přidává do týmu něco svého,“ říká florbalistka, která by jednou ráda hrála za švédský klub Pixbo Wallenstam.

Ptáte se, jestli se dá dvojí angažmá, pět tréninků týdně a víkendy plné zápasů stíhat se studiem? Kristýna má jasno: „Když se chce, tak to prostě jde!“ Poslední měsíce pro ni nebyly snadné, za podporu rodičů je moc vděčná. „Všichni jsme se do florbalu postupně dostali. Sestra i bratr ho hrají, mamka klub fotí a táta díky nám začal trénovat mladší žáky,“ vypráví vesele.

Autor: Eliška Krátká