Střelecké stříbro s příchutí rekordu. Tým mužů měl ve finále Evropských her exkluzivní podporu

Ve finálovém duelu Evropských her měli exkluzívní podporu. Kromě té z hlediště také přímo na střelnici. Přímo na ploše totiž hnala své kolegy k maximálnímu výkonu Lucie Brázdová převlečená do kostýmu oficiálního maskota her.

„Zařekla se, že když postoupíme do bojů o zlato, bude tu pro nás dělat pěknou atmosféru. To se stalo a už nemohla vycouvat,“ usmíval se Jiří Přívratský, který nakonec do své medailové sbírky přidal druhé stříbro. V soutěži týmů ho doplnili Petr Nymburský a František Smetana. Nestačili jen na soupeře z Maďarska.

Pořadatelé Brázdovou překvapili, když na převlek kývli. Doufala, že k tomu nesvolí. „Bylo to pro mě těžší, než jsem si myslela, protože jako maskot jsem musela podporovat oba týmy a naši šli v té druhé půlce trochu dolů,“ hodnotila své vystoupení. „Využívala jsem k tomu jen lehké taneční prvky mého bratra.“

Jsem určitě spokojený, první část jsem si opravdu užil. Byl to krásný závod, a to neříkám moc často. Užít si velký závod je hrozně těžké,

České trio se mezitím snažilo udržet nervy na uzdě. „Bylo to hrozně těžké, protože tenhle závod jsme stříleli úplně naposledy, moc jsme chtěli,“ líčil Nymburský a Smetana ho doplnil. „Ambice byly, protože jsme prakticky obhajovali z mistrovství Evropy. Spíš jsme chtěli zkusit prodat naše schopnosti, české střílení, a to se úplně nepovedlo.“

Zlatem by Přívratský zkompletoval sbírku cenných kovů, z Evropských her si odváží ještě stříbro z individuálního závodu v třípolohové malorážce a bronz ze vzduchové pušky na 10 metrů. Ve finále týmového závodu se však některé jeho střely zatoulaly. „Měl jsem špatně udělanou polohu a nedařilo se mi do toho spouštět. Rozhodně to nebylo tím, že bych si myslel na zlatou medaili. To opravdu ne,“ řekl.

Navzdory stříbru si ale přece jen čeští střelci jeden triumfu připsali. V první části soutěže totiž zvítězili v novém rekordu Evropských her. „Byl to poslední týmový závod v této podobě, proto nám rekord zůstane,“ vysvětlil Smetana. „Šli jsme do přípravy s tím, že je to poslední možnost vystřílet medaili v týmu v jakém jsme. Ne že by šel někdo do důchodu, nebo měl zdravotní problémy, ale protože je ta disciplína změněná.“

I tak si závod užili. „Jsem určitě spokojený, minimálně v první části závodu to tak opravdu bylo. Byl to krásný závod, a to neříkám moc často. Užít si velký závod je hrozně těžké,“ usmíval se Nymburský. „S klukama se mi střílí hrozně dobře a myslím si, že jsme prodali aspoň část toho, co umíme.“