Studium naruby: Budoucím tělocvikářům chybí praxe. „Pojedou“ i o prázdninách

V následujících letech to budou právě oni, na něž veřejnost upne svou pozornost. Společně s rodiči budou učitelé tělesné výchovy a trenéři mládeže tou hlavní hybnou silou – na nich bude záležet, zda a v jaké míře, se děti vrátí do sportovních klubů a kroužků nebo alespoň k elementárnímu pohybu. Jak ale teď, v době přísných epidemických opatření, probíhá studium budoucích pedagogů, cvičitelů či trenérů, jejichž nedílnou součástí výuky jsou praktická cvičení?

Zeptali jsme se na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze, Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a také v Centru tělesné výchovy a sportu Fakulty pedagogické ZČU v Plzni.

Teorie se na akademické půdě kompletně přesunula do online prostředí. „Praktická výuka ale v tuto chvíli stojí, těžko to říct jinak,“ říká magistr Radek Zeman z plzeňského Centra tělesné výchovy a sportu. „Běží pouze tam, kde je možná distanční forma. Například masáže, základní gymnastika, moderní pohybové formy nebo třeba část ze sportovní gymnastiky. Naopak stojí tam, kde to není možné."

„V zimním semestru jsme ještě nějaké možnosti měli, samozřejmě v omezených kapacitách, studenty jsme rozzařovali do více skupin. Plánovali jsme blokovou praktickou výuku řekněme do konce zkouškového období, ale k tomu už nedošlo, řešili jsme tak pouze zápočtové záležitosti - s výjimkou plavání, protože bazény byly zavřeny a rybník je v zimě trochu drsná varianta.“

Jak na lyžák?

Potíže jsou například i s lyžařskými výcviky. V Olomouci je částečně nahradili individuálními tréninky. „Studenti dostali videozadání například na bruslení oboustranné dvoudobé a měli natočit, jak to zvládají sami,“ vysvětluje Michal Šafář, děkan Fakulty tělesné kultury v Olomouci. „K tomu třeba zpracovávali detailní projekt přípravy a organizace lyžařského kurzu.“

Zjednodušeně platí, že v lehké výhodě jsou v této době studenti prvních a druhých ročníků. Jejich praktickou výuku je totiž možné v rámci ročníků posunout. „Pokud by nebylo možné splnit především praktická cvičení ani do konce zkouškového období letního semestru, to znamená řádově do konce srpna, není až tak velký problém přeložit zapsání předmětu do dalšího roku,“ líčí Zeman. „Nese to ale s sebou organizační komplikace, protože se nám tam budou kupit studenti, prostě další regulérní ročník.“

„To, že budou natáčet videa pro děti, to není žádná praxe.“

Praxe na školách je u ledu

Velký problém mají také u studentů třetích ročníků a navazujícího magisterského studia. Budoucím pedagogům totiž chybí praxe na školách. „Myslím tím smysluplná praxe, kdy studenti předstoupí před žáky a zlepšují se ve svých pedagogických dovednostech,“ říká Vladimír Hojka, proděkan pro studijní záležitosti Fakulty tělesné výchovy a sportu v Praze. „To, že budou natáčet videa pro děti, to není žádná praxe. Absolvovat ji online není v pořádku. Můžeme ji naplnit formálně, kvalitativně nikoliv.“

Na všech univerzitách nyní počítají s prázdninovým ostrým provozem, pokud to epidemická situace dovolí. „Ano, pojedeme přes prázdniny,“ potvrzuje Hojka. „Především plavci, pokud budou moct. U těch podle potřeby prodloužíme semestrální výuku. Praktické plavání ale naštěstí nemáme ve vyšších ročnících.“

Dopady na studenty jsou i psychické, „Strašně jim chybí sociální kontakt. Třeba současní druháci prakticky přes rok nebyli ve škole. My je příliš neznáme a ani oni se neznají navzájem. Je to strašná škoda,“ myslí si Hojka. „V době, kdy jsme mohli uspořádat alespoň kurz nebo byla chvíli možná prezenční výuka, bylo vidět, jak jsou vděční, že se mohou potkat s vyučujícími i se spolužáky.“

Učitelé tělocviku mají u nás obrovský respekt. Úspěšně s nimi komunikujeme skrz projekt Sazka olympijský víceboj. Společně jsme připraveni zase nastartovat pohyb na dětí na školách!