Vlajkonošem znovu po 26 letech. Olomouc jako Atlanta?

Na zaplněném Andrově stadionu v Olomouci mu hlavou bleskly vzpomínky na olympijské hry v Atlantě 1996, právě tam byl veslař Václav Chalupa vlajkonošem české výpravy. Po 26 letech si tuto roli vyzkoušel znovu, když během slavnostního zahájení 10. letní Olympiády dětí a mládeže přivedl na plochu výpravu Jihočeského kraje. „Když jsme tenkrát přišli na stadion, věděl jsem, že musím jít za hosteskou, která nese ceduli Česká republika,“ vzpomínal.

A co bylo dál?
Šel jsem poctivě dva kroky za ní. Jenže když jsem se po té rovince, kterou jsme ušli na stadionu, otočil, byla za mnou obrovská díra a teprve za ní šla naše výprava! Existuje jen jediná fotka, kdy je za mnou výprava aspoň trochu vidět. (smích) Opravdu jsme jim strašně utekli. Tahle vzpomínka se mi teď vrátila a proběhla hlavou. Nést vlajku na olympiádě, ať je to ta velká nebo Olympiáda dětí a mládeže, je pro mě čest.

Nad nabídkou Jihočeského kraje jste tedy vůbec neváhal?
Vůbec, přijal jsem ji hned.

Na olympijských hrách jste byl celkem šestkrát. Na které nejvíc vzpomínáte?
Asi nejsilnější zážitek mám z té první v Soulu. Tehdy to pro mě znamenalo vstup do velkého světa sportu, i do světa jako takového. Do té doby jsem byl nejdál v Jugoslávii, v Itálii nebo v Německu. A najednou jsem letěl do Koreje, už jenom ta exotická země pro mě byla silný zážitek. Navíc Asiati umějí udělat olympiádu tak, že na vás atmosféra dýchá ze všech koutů. A pak samozřejmě olympiáda v Barceloně, kde jsem získal stříbrnou medaili. Jel jsem na už jako mazák a mám z ní zase vzpomínky spojené s úspěchem.

Jak vnímáte Olympiádu dětí a mládeže?
Děti budou bojovat pod pěti kruhy, hoří oheň. Reprezentují své kraje. Už to udělá skvělou atmosféru. Věřím, že to spoustu sportovců tady nakopne a povzbudí k tomu, že budou chtít jednou zažít i tu velkou olympiádu.

A co byste doporučil mladým sportovcům?
Hlavně, aby je sport bavil, aby ho dělali rádi a měli své cíle.

Autor: Lucie Rudolecká