Výzva antických bohů i vojenských důstojníků aneb jak se zrodil moderní pětiboj
To řečtí bohové prý byli prvními závodníky olympijských her. Snad proto hledali antičtí sportovci disciplínu, díky níž by se k Olympu alespoň trochu přiblížili – světlo světa spatřil pětiboj, poprvé ho zařadili do programu her 18. olympiády v roce 708 př. n. l. Od té doby byl až do jejich zániku považován za vrchol olympijských her.
Ač se tehdy skládal z odlišných disciplín, myšlenka se současným moderním pětibojem byla totožná: spojit rozdílné sportovní disciplíny, které by zároveň prověřily fyzické i psychické kvality závodníků. „Nejdokonalejšími sportovci mezi všemi jsou pětibojaři, protože v jejich těle se snoubí síla a rychlost v krásné harmonii," napal na adresu antických pětibojařů Aristoteles.
Ani Pierre de Coubertin, zakladatel novodobých olympijských her, nezůstal pozadu. V roce 1911 na zasedání Mezinárodního olympijského výboru v reakci na přijetí jeho návrhu zařadit moderní pětiboj do programu her ve Stockholmu 1912 řekl: „Jsem šťasten, že moji kolegové byli osvíceni ryzím sportovním duchem a přijali sportovní odvětví, kterému přikládám velký význam. Ten, kdo je schopen obstát v takovéto soutěži až do konce, je excelentním sportovcem po všech stránkách, bez ohledu na to, zda zvítězil, či nezvítězil."
Výsadní záležitost vojáků
Střelba, plavání, šerm, jízda na koni a běh – to jsou složky moderního pětiboje, které ve dvacátém století symbolizovaly nezbytné dovednosti vojáka. Ještě před druhou světovou válkou byl tento sport výsadní záležitostí důstojníků a vojáků z povolání. „Každá disciplína je v něčem nejlehčí a v něčem nejtěžší. Běh je fyzicky nejnáročnější, co se týče přípravy, je náročnější i než plavání. Plavání je jen dvouminutová zátěž, běh už je spíš vytrvalostní,“ vysvětlil David Svoboda, olympijský šampion z Londýna 2012.
„Na druhou stranu jsou tam také technické disciplíny, kde rozhoduje něco úplně jiného - jemná motorika při střelbě, cit pro pohyb soupeře při šermu. Jezdectví většina lidí za sport ani nepovažuje, ale kdo někdy seděl na koni, ví své.“
Poprvé se tedy soutěž moderních pětibojařů odehrála ve Stockholmu 1912. Páté místo tehdy obsadil Američan George Patton, muž, který se v době 2. světové války stal významným americkým generálem. Vojáci, kterým velel, osvobodili mimo jiné západní Čechy včetně Plzně.
Moderní pětiboj patří mezi klasické sporty her dodnes. Od olympiády v Sydney v roce 2000 soutěží také ženy. Čeští pětibojaři se řadí mezi světovou elitu, což potvrdili i dvěma olympijskými medailemi: bronzem Libora Capaliniho z Atén (2004) a zlatem Davida Svobody. V Tokiu Česko reprezentují Jan Kuf a Martin Vlach.