Za florbalem se přestěhovala do Švýcarska po vzoru sestry. Pomůže jí to i v životě, říká trenér

Není zvykem, aby reprezentanti přijížděli na Olympiádu dětí a mládeže ze zahraničí, vždyť přece reprezentují kraje. Výběr libereckých florbalistek má však posilu ze Švýcarska. Tam se právě kvůli sportu přestěhovala Theresa Pekárková i s celou rodinou.

Florbal hraje v jejich rodině klíčovou roli, Theresa není sama, kdo se mu věnuje. Starší sestra Nikol je dokonce medailistkou z juniorského mistrovství světa, v roce 2018 získala bronz. Spolu teď působí v jednom klubu Berner Oberland: Terka nastupuje v kategorii starších žákyň, zatímco Nikol za ženy.

„Přechod byl náročný, ze začátku jsem vůbec nevěděla, jak tam holky hrajou. V Česku jsem spoluhráčky měla načtený. Teď už jsme se sehrály, ale musela jsem se s nimi dostat na stejnou vlnu,“ popisuje Theresa. Přesto se rychle adaptovala, a i nepatrná jazyková bariéra se postupně vytratila. „Ze začátku jsme se bavily anglicky a teď už to zvládám částečně i německy. Holky mi s tím pomáhají.“

Její tréninkový režim je intenzivní: „Během sezóny mám dvouhodinové tréninky třikrát týdně. Teď v letní přípravě máme tréninky čtyřikrát.“
Oporou je jí právě sestra, která bydlí s přítelem nedaleko, jen dvacet minut cesty. „Nikča k nám občas domů jezdí a radí mi. Někdy kouká s naším tátou na zápasy přímo v hale. Radíme si, jak mám hrát, co jsem tam udělala třeba za chyby a co mám zlepšit. A samozřejmě se bavíme taky o jejich utkáních.“

Jak už předchozí odpověď napovídá, i táta má k florbalu blízko. Je trenérem a právě on rozhodl, že zajistí ve Švýcarsku co nejlepší podmínky.

„V Česku nás nic nedrželo, takže když jsme měli možnost jet jako celá rodina, ani jsme neváhali. A tím, že tam Nikol už čtyři roky hraje, bylo rozhodnuto,“ říká. „Nejtěžší bylo zařídit základ – sehnat práci, v tom nám naštěstí pomohl sport manažer týmu, kde hraje Nikol. V České Lípě jsem trénoval kluky, takže jsem to mohl využít.“

Terka ve Švýcarsku i studuje, navštěvuje sedmou třídu. „V mé škole vedou výuku jako školu hrou, takže mě to baví. S učiteli se bavím anglicky, s tím, že se učím německy,“ dodává.

Teď se však mnohem víc vrací k češtině, aby se domluvila s parťačkami na Olympiádě dětí a mládeže. Do libereckého výběru patří, protože pochází právě z České Lípy. Jejich tým postoupil do čtvrtfinále, v něm už ale neuspěl.

Trenér Lukáš Nesměrák, který měl příležitost trénovat obě sestry a vede teď Theresu v krajské reprezentaci, zdůrazňuje jejich zápal pro hru a podobný styl. „Holky jsou si v tom podobné, k tomu je vede hlavně táta, který se jim hodně věnuje. Mají v sobě správnou zarputilost,“ říká Nesměrák.

V Terčině zahraniční zkušenosti vidí velkou příležitost: „V životě i ve florbale jí to přinese určitě něco víc. Má tam nejlepší podmínky, k tomu celou rodinu. Určitě jí moc fandím.“

Autorka: Kateřina Řeháková

Poznejte fleretistu Alexe Choupenitche!