Zemřel elegán na ledě! Stříbrnému olympionikovi Divínovi bylo 86 let

Po každé, když nastoupil pod pěti kruhy, bojoval o přední umístění. Medaili si elegán na ledě nakonec odvezl pouze ze Squaw Valley 1960. Ke stříbru z olympijských her však přidal i stříbro a bronz ze světových šampionátů a osm cenných kovů z mistrovství Evropy včetně dvou triumfů. Krasobruslař Karol Divín zemřel ve středu 6. dubna 2022 po dlouhé nemoci ve věku 86 let.

„Vždycky budu mít v hlavě, jak jsem ho sledoval při nejrůznějších šampionátech v televizi. V paměti mi nejvíc utkvěl takový ten půlměsíc, který vyjížděl,“ vzpomíná Jiří Daler, olympijský šampion v cyklistice a člen předsednictva Českého klubu olympioniků. „Scházeli jsme se na nejrůznějších akcích, vyhlašování nejlepších sportovců a podobně. Bylo s ním vždy milé posazení. Poslední dobou na tom ale byl špatně.“

Karol Divín

22. 02. 1936, Budapešť, Maďarsko

Krasobruslení

1

Jeden z nejlepších světových krasobruslařů přelomu 50. a 60. let se na zimních olympijských hrách představil celkem třikrát a pokaždé útočil na stupně vítězů. Ve Squaw Valley po perfektně vykroužených obloucích, vlnovkách a trojkách v povinných cvicích vedl. Díky skvělé volné jízdě se před něj dostal Američan Jenkins, Divín navzdory bolestivému zranění udržel druhou příčku a vylepšil páté místo z Cortiny d'Ampezzo. Při svém loučení s kariérou v Innsbrucku 1964 skončil čtvrtý.

Rodák z Budapešti se jako desetiletý přestěhoval i s rodiči do Bratislavy, kde pod vedením svého otce začal s krasobruslením. Na mistrovství Evropy 1953 v Bolzanu debutoval třetím místem, bronz získal i v následujících dvou letech. V roce 1957 byl druhý, v Bratislavě 1958 a Davosu 1959 vyhrál. Celkem na mistrovství Evropy vybojoval dvě zlaté, dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile, na mistrovství světa skončil druhý v Praze v roce 1962 a třetí v Dortmundu 1964.

Po ukončení aktivní kariéry se jedenáctinásobný mistr republiky stal trenérem, působil i ve Finsku a v Kanadě, kde spolupracoval například se světovým šampionem Brianem Orserem. V roce 2001 se vrátil do Brna, byl jedním z koučů Michala Březiny. Působil též jako rozhodčí na soutěžích profesionálů.