Zlato a dva bronzy! Tenisté si z finálových zápasů čtyřhry v Baku vezou dvě medaile, bronz padl i na plavání

Celý den se tenisté potýkali na kurtu se silným větrem a dráha míčku se někdy těžko odhadovala. Přesto české tenisové týmy ve složení Bartoň-Donald a Šalková-Klimovičová potvrdily roli favoritů a ze zápasů o zlato i o bronz odešly jako vítězové. „Byla to odplata za prohrané zápasy semifinále singlu,“ říkají shodně Dominika Šalková a Hynek Bartoň, které v sobotu čekají ještě zápasy o bronz ve dvouhře.

„Je super, že jsme konečně vyhráli, dnes jsme byli na kurtu jednoznačně lepší,“ popsal vítězné pocity Hynek Bartoň, který pochází z tenisové rodiny. „Jsem za tenhle výsledek moc rád, doufám hlavně, že nám to takhle skvěle půjde i v dalších turnajích,“ uvažoval jeho parťák Matthew William Donald, který si po Evropském olympijském festivalu mládeže příliš neodpočine. „Přiletíme v neděli a já hned v pondělí zase odlétám do Itálie reprezentovat Českou republiku na Summer Cup,“ dodal Donald.

A že jméno Matthew William Donald příliš česky nezní? Otec mladé tenisové naděje totiž pochází z Nového Zélandu. „S maminkou Češkou se potkali v Africe, Matthew se narodil v Německu a žijí v Teplicích,“ vysvětlil zamotaný příběh trenér Tomáš Josefus.

Bronzová medaile a nepořádek v pokoji

Kompletní sbírku cenných kovů české výpravy v Baku doplnily bronzem ze čtyřhry tenistky. „Hrály jsme výborně, určitě o sto procent lépe než včera, kdy se nám to v semifinále nepovedlo. Takže máme radost a cítíme se skvěle,“ zhodnotila výsledek Dominika Šalková. Její parťačka Linda Klimovičová se přitom k tenisu dostala úplnou náhodou. „Jako malá jsem vzala tátovi doma raketu a šla jsem si sama jen tak pinkat o tenisovou zeď, kterou máme kousek od domova. Moc mě to bavilo, tak mě táta přihlásil do klubu,“ smála se Klimovičová z tenisového klubu Agrofert Prostějov.

České tenistky působí na kurtu jako sehraný tým, mimo něj jim to spolu ale ne vždycky funguje. „Není to v deblu běžná věc, ale holky jsou osobnostně úplně jiné. Domča z Lindy často šílí, řešili jsme třeba nepořádek na pokoji,“ poodhalil trenér Josefus. „Někdy se ale stává, že i dva odlišní lidé spolu na kurtu dobře fungují.“

Plavec Bursa chtěl na startu “rozbít” bazén

Na startovní bloky nastoupil s jedinou myšlenkou. „Že ten bazén chci „rozbít“ a dát do toho všechno. Tak to mám vždycky,“ směje se Jakub Bursa. Šestnáctiletý plavec z Jablonce nad Nisou si na Evropském olympijském festivalu mládeže v Baku doplaval pro bronz – 400 metrů polohově navíc zvládl v novém osobním i českém dorosteneckém rekordu 4:24,21.

Tak rychle jako on letos neplaval nikdo jiný z Čechů ani mezi dospělými. „Je to velká pocta. Z výsledkem jsem nadprůměrně spokojený, tohle jsem nečekal,“ přiznává. „Čas je pro mě velice dobrý, měl jsem v sezoně zaplaváno 4:27. Osobní rekord jsem si vylepšil o tři sekundy.“