profil sportovce
Legendární běžec, spolu s Věrou Čáslavskou největší postava českého sportu. Do historie atletiky se nesmazatelně zapsal především unikátním vytrvaleckým hattrickem na OH 1952 v Helsinkách. Překonal 18 světových rekordů, třikrát byl zvolen nejlepším sportovcem planety. S manželkou Danou, olympijskou vítězkou a světovou rekordmankou v hodu oštěpem, vytvořili jeden z nejslavnějších sportovních párů.
Pod pěti kruhy debutoval Emil Zátopek v Londýně 1948 a k triumfu v závodě na 10 kilometrů přidal na poloviční trati stříbro, když po mohutném finiši zaostal za vítězným Belgičanem Reiffem o necelý metr. Vše si bohatě vynahradil o čtyři roky později v Helsinkách. Ve finské metropoli nejprve suverénně obhájil vítězství na desítce, poté byl nejrychlejší i v dramatickém finále na pět kilometrů a nakonec ovládl k obrovskému nadšení publika i maraton, ačkoli jej nikdy předtím neběžel. Tři prvenství vybojoval během osmi dnů, ve všech disciplínách navíc překonal olympijský rekord. Při svém posledním olympijském vystoupení v Melbourne doběhl atlet přezdívaný Lokomotiva v maratonu šestý, byť se před hrami podrobil operaci kýly.
Rodák z Kopřivnice se k atletice dostal náhodou, když ho během studií vychovatel donutil zúčastnit se tradičního běhu Zlínem. Skončil druhý a vzápětí se přihlásil do tamního atletického oddílu. Později si tréninky začal upravovat podle sebe, zaujal vymýšlením nových metod i polykáním obrovských dávek. Zpočátku se zaměřoval hlavně na pětikilometrovou trať, po druhé světové válce si přibral ještě desítku, na níž pak sedm let vévodil světovým tabulkám.
V roce 1944 poprvé překonal čs. rekord, o dva roky později na mistrovství Evropy v Oslu obsadil při své premiéře na velké akci páté místo na 5000 metrů. Na následujícím evropském šampionátu v roce 1950 v Bruselu vyhrál oba závody, na ME 1954 v Bernu přidal ke zlatu z desítky bronz na pětce. Z vytrvalce s prořídlými vlasy a zmučeným výrazem ve tváři se stal národní hrdina.
Závodní kariéru ukončil v roce 1958, jako voják z povolání byl komunistickým režimem dosazen do několika politických funkcí. O deset let později patřil k nejznámějším nositelům myšlenek Pražského jara, a tak byl během normalizace ze všech pozic odvolán, propuštěn z armády a musel se živit jako pomocný dělník. Později své protirežimní postoje odvolal a až do důchodu pracoval v dokumentačním středisku ČSTV.
V roce 1975 mu jako prvnímu čs. sportovci byla Mezinárodním výborem pro fair play při UNESCO udělena Cena Pierre de Coubertina. Po převratu byl Zátopek rehabilitován, u příležitosti stoletého výročí české atletiky byl vyhlášen domácím atletem a poté i olympionikem století. Jeden z nejslavnějších českých sportovců všech dob zemřel v listopadu 2000 ve věku 78 let. O 12 let později nechyběl mezi prvními 12 osobnostmi, které byly uvedeny do nově vzniklé Síně slávy Mezinárodní atletické federace.
výsledky sportovce
Hry | sport | disciplína | umístění | |
---|---|---|---|---|
Melbourne 1956 |
|
maraton |
6.
|
|
Helsinky 1952 |
|
5000 m |
1
|
|
Helsinky 1952 |
|
10 000 m |
1
|
|
Helsinky 1952 |
|
maraton |
1
|
|
Londýn 1948 |
|
5000 m |
2
|
|
Londýn 1948 |
|
10 000 m |
1
|