Mistr Evropy, stříbrný ze světového šampionátu a bronzový olympijský medailista v zápase.

Ačkoli si Dan Karabin na mistrovství Evropy 1980 těsně před olympiádou vykloubil loket, v Moskvě si ve velterové váze vedl velmi dobře. Po třech výhrách sice podlehl domácímu Piniginovi, přesto se probojoval mezi poslední tři volnostylaře. V závěrečných duelech těsně prohrál na body s Mongolem Davážavem i s pozdějším vítězem Bulharem Rajčevem a získal bronz. Také o čtyři roky dříve v Montrealu začal jako jeden z favoritů ve velkém stylu, ale ve třetím kole se zranil a musel ze soutěže odstoupit.

Vyučený autoklempíř se v roce 1974 stal prvním čs. juniorským mistrem Evropy, následující rok byl ve stejné kategorii druhý na MS a stejného výsledku dosáhl i na kontinentálním šampionátu dospělých v Ludwigshafenu 1975. O rok později v Leningradu už borec z Nitry slavil evropský titul, na MS 1982 v Edmontonu obsadil druhou příčku. Jedenáctinásobný mistr republiky, jehož největšími přednostmi byly rychlost, mrštnost a technická pestrost, zůstal po ukončení závodní kariéry u zápasu jako trenér.