Jedna z největších postav historie tuzemské sportovní gymnastiky, čtyřnásobná olympijská medailistka a dvojnásobná mistryně světa. Byla průkopnicí nového pojetí, jako jedna z prvních zaváděla do svých volných sestav akrobatické a taneční prvky.

Největšího úspěchu se Eva Bosáková dočkala při třetím olympijském startu v Římě 1960, kde získala zlato na kladině a jako jediná narušila hegemonii sovětských závodnic. Spolu se svou mladičkou žákyní Věrou Čáslavskou navíc dovedla družstvo ke stříbru. Medaili stejné hodnoty si po druhém místě na kladině přivezla i z předchozích her v Melbourne. Už při své premiéře pod pěti kruhy v roce 1952 byla oporou čs. družstva, které v Helsinkách skončilo třetí. Do finále na jednotlivých nářadích se na OH probojovala celkem pětkrát, vedle dvou medailí třikrát obsadila čtvrté místo.

Vyrůstala v sokolské rodině, její otec Alois Věchet se jako gymnasta zúčastnil OH 1936 v Berlíně. Do reprezentace se prosadila v roce 1950, po hrách v Helsinkách byla za noc strávenou se svým budoucím manželem na internátu školy vyřazena. Po návratu získala tři stříbra na mistrovství světa 1954 v Římě, na MS 1958 v Moskvě vybojovala titul v prostných, když ve finále jako první předvedla salto nazad. O čtyři roky později v Praze nenašla přemožitelku na oblíbené kladině.

Během příprav na OH v Tokiu 1964 se musela kvůli absurdnímu obvinění z profesionalismu vzdát reprezentace, i když byla na vrcholu slávy. Po nuceném ukončení kariéry vystupovala v různých revuálních programech v zahraničí, později vedla kurzy redukční gymnastiky pro ženy a věnovala se trénování. Po převratu začala pracovat na projektu polyfunkčního domu ženské krásy. Zemřela v lednu 1991 v 59 letech poté, co jí praskla krční tepna.