Vítěz domácí ankety o veslaře století, společně s Pavlem Schmidtem získal v Římě olympijské zlato na dvojskifu.

Václav Kozák usedl se Schmidtem do dvojskifu v roce 1959 a ihned začali dýchat na záda tehdy suverénní sovětské dvojici Berkutov, Ťukalov. Své úhlavní soky prohnali téhož roku na mistrovství Evropy v Maconu, kde skončili druzí. Následující rok na olympijských hrách v Římě čs. posádka na jezeře Lago Albano nejprve Sověty vyprovokovala k ostrému tempu, na druhé pětistovce už šla do vedení a v cíli jim nakonec nadělila třísekundové manko.

Rok po olympijském triumfu skončili Kozák se Schmidtem na ME v Praze až třetí, na premiérovém MS 1962 v Lucernu jim medaile unikla, a tak se Kozák vrátil ke skifu. Hned v roce 1963 se v Kodani stal mistrem Evropy a byl vyhlášen nejlepším sportovcem Československa, na OH 1964 v Tokiu však nepostoupil z oprav. O rok později proto přesedl do čtyřky s kormidelníkem a na evropském šampionátu v Duisburgu s ní vybojoval bronz.

Rodáka z Vrbna nad Lesy zprvu lákala cyklistika, ještě na učňovské škole v Roudnici ale propadl veslování. V roce 1957 se na skifu poprvé stal mistrem republiky, poté na různých lodích nasbíral dalších 14 domácích titulů. Na mezinárodní scéně debutoval čtvrtou příčkou na evropském šampionátu 1958 v Poznani, se závodní kariérou se rozloučil o deset let později devátým místem ve skifu na olympijských hrách v Mexiku.

Následně dlouhá léta pracoval jako trenér v pražské Dukle i v reprezentaci, z armády byl propuštěn do zálohy v hodnosti podplukovníka a s tituly zasloužilý mistr sportu i trenér. Poté však kvůli alkoholu přišel o rodinu a ztratil střechu nad hlavou. Zemřel v domě s pečovatelskou službou v březnu 2004 ve věku 66 let.