Velká čínská zeď. Světový unikát stojící na houževnatosti i hrobech milionů Číňanů

Víte, že
Víte, že
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Stovky let, tisíce kilometrů a statisíce dělníků. Stavba, která je viditelná i z oběžné dráhy Země, dokazuje neúprosnou povahu Číňanů stejně jako jejich vynikající stavitelské dovednosti. Za její velkolepostí se skrývá řada příběhů, tajemství i tragédií.

Čínská jídelna ztracená v překladu: Je libo studené kočky nebo mírový džus?
(02:43)

Příběh největší stavby, kterou za sebou lidstvo doposud zanechalo, se táhne až do 3. století př. n.l. V těch časech císař první centralizované čínské říše započal myšlenku, která přežila nejen jeho samotného, ale i celé tisíciletí. Aby ochránil svůj lid před nájezdy kočovných kmenů, propojil již stojící hradby v jednu zeď táhnoucí se napříč severní Čínou.

Zeď dlouhá deset tisíc mil – tak o ni hovoří Číňané. Výstižnější překlad by ovšem byl „nekonečně dlouhá zeď“, jelikož výraz „deset tisíc“ je v čínštině synonymem nezměrného množství. V případě Velké čínské zdi se toto označení jeví jako více než trefné, protože o její skutečné délce se vedou nekonečné spory. Zeď totiž ve skutečnosti není lineární stavbou, vede z ní nespočet odboček a některé její úseky se již rozpadly.

Napříč různými érami na stavbu navázaly další dynastie a království ležící na území Číny. Svou současnou podobu zeď pravděpodobně dostala až v období mezi 15. a 17. stoletím za dynastie Ming, kdy byla vybudována do značně velkolepějších rozměrů, a především z trvanlivějších materiálů.

Stavební materiál zdi, která po staletí stráží Čínu, byl podobně jako její délka předmětem mnoha sporů. Kromě kamenů, hlíny, rákosu a později pálených cihel, měla být podle legend při stavbě použita také tajná přísada – rýže. Přidání rýže do malty prý totiž učinilo zeď pevnější a odolnější vůči otřesům.

Zeď měla sloužit především k obraně, o čemž svědčí řada pevností a nespočet věží, které jsou její součástí. S většími rozestupy dále byly na zdi budovány také kasárny, zásobovací místnosti či velitelství. V blízkosti zdi se nacházely chrámy, svatyně, a dokonce i čajovny. Zeď ovšem nesloužila armádě pouze jako obranná bariéra, ale také pro účely dopravy. V zarostlé a obtížně prostupné horské krajině představovala kamenná zeď užitečnou cestu pro přesun vojenských jednotek.

Dnes je zeď v první řadě symbolem Číny a obrovským turistickým lákadlem. V myslích Číňanů stavba představuje sílu a jednotu jejich národa. Na největší lidský architektonický počin může být právem hrdý každý Číňan, což dokazuje i fakt, že odkaz na ni najdeme i v čínské státní hymně.

Majestátní symbol Číny ovšem nepředstavuje pouze vytrvalost, urputnost a tradici jejích obyvatel. Za turistický zlatý důl v průběhu historie položily život statisíce, možná i miliony dělníků. Ti se stavby zdi nejspíš neúčastnili dobrovolně, jednalo se totiž o tvrdý trest pro odsouzené zločince. Podle příběhů spjatých se stavbou tohoto kolosu se ostatky dělníků staly součástí zdi, která si proto vysloužila mrazivé označení Nejdelší hřbitov světa.

líbil se ti článek?