Velká čínská zeď. Světový unikát stojící na houževnatosti i hrobech milionů Číňanů

Stovky let, tisíce kilometrů a statisíce dělníků. Stavba, která je viditelná i z oběžné dráhy Země, dokazuje neúprosnou povahu Číňanů stejně jako jejich vynikající stavitelské dovednosti. Za její velkolepostí se skrývá řada příběhů, tajemství i tragédií.

Příběh největší stavby, kterou za sebou lidstvo doposud zanechalo, se táhne až do 3. století př. n.l. V těch časech císař první centralizované čínské říše započal myšlenku, která přežila nejen jeho samotného, ale i celé tisíciletí. Aby ochránil svůj lid před nájezdy kočovných kmenů, propojil již stojící hradby v jednu zeď táhnoucí se napříč severní Čínou.

Zeď dlouhá deset tisíc mil – tak o ni hovoří Číňané. Výstižnější překlad by ovšem byl „nekonečně dlouhá zeď“, jelikož výraz „deset tisíc“ je v čínštině synonymem nezměrného množství. V případě Velké čínské zdi se toto označení jeví jako více než trefné, protože o její skutečné délce se vedou nekonečné spory. Zeď totiž ve skutečnosti není lineární stavbou, vede z ní nespočet odboček a některé její úseky se již rozpadly.

Napříč různými érami na stavbu navázaly další dynastie a království ležící na území Číny. Svou současnou podobu zeď pravděpodobně dostala až v období mezi 15. a 17. stoletím za dynastie Ming, kdy byla vybudována do značně velkolepějších rozměrů, a především z trvanlivějších materiálů.

Stavební materiál zdi, která po staletí stráží Čínu, byl podobně jako její délka předmětem mnoha sporů. Kromě kamenů, hlíny, rákosu a později pálených cihel, měla být podle legend při stavbě použita také tajná přísada – rýže. Přidání rýže do malty prý totiž učinilo zeď pevnější a odolnější vůči otřesům.

Zeď měla sloužit především k obraně, o čemž svědčí řada pevností a nespočet věží, které jsou její součástí. S většími rozestupy dále byly na zdi budovány také kasárny, zásobovací místnosti či velitelství. V blízkosti zdi se nacházely chrámy, svatyně, a dokonce i čajovny. Zeď ovšem nesloužila armádě pouze jako obranná bariéra, ale také pro účely dopravy. V zarostlé a obtížně prostupné horské krajině představovala kamenná zeď užitečnou cestu pro přesun vojenských jednotek.

Dnes je zeď v první řadě symbolem Číny a obrovským turistickým lákadlem. V myslích Číňanů stavba představuje sílu a jednotu jejich národa. Na největší lidský architektonický počin může být právem hrdý každý Číňan, což dokazuje i fakt, že odkaz na ni najdeme i v čínské státní hymně.

Majestátní symbol Číny ovšem nepředstavuje pouze vytrvalost, urputnost a tradici jejích obyvatel. Za turistický zlatý důl v průběhu historie položily život statisíce, možná i miliony dělníků. Ti se stavby zdi nejspíš neúčastnili dobrovolně, jednalo se totiž o tvrdý trest pro odsouzené zločince. Podle příběhů spjatých se stavbou tohoto kolosu se ostatky dělníků staly součástí zdi, která si proto vysloužila mrazivé označení Nejdelší hřbitov světa.